Pozvánka na výstavu

Vystavující umělci:

Hynek Alt & Aleksandra Vajd, Jesper Alvaer & Isabela Grosseová, Vasil Artamonov & Alexey Klyuykov, Daniel Balabán, Zbyněk Baladrán, Josef Bolf, Filip Cenek, Tomáš Císařovský,
Jiří Černický, Jiří David, Stanislav Diviš, Milena Dopitová, Vojtěch Fröhlich, Guma Guar,
Petra Herotová, Tomáš Hlavina, Pavel Humhal, Lukáš Jasanský a Martin Polák, Eva Jiřička,
Martin John, Kamera skura, Barbora Klímová, Vladimír Kokolia, Igor Korpaczewski, Jan Jakub Kotík, Alena Kotzmannová, Eva Koťátková, Jiří Kovanda, Ládví, Dominik Lang, Petr Lysáček,
Václav Magid, Ján Mančuška, Marek Meduna, Jan Merta, Jan Nálevka, Michal Nesázal,
Petr Nikl, Markéta Othová, Pas, Petr Pastrňák, Michal Pěchouček, Petr Písařík, Pode Bal, Pondělí, Marek Pražák, Jiří Příhoda, Rafani, Pavla Sceranková, Jiří Skála, Vladimír Skrepl, Matěj Smetana, Sláva Sobotovičová, Vít Soukup, Pavel Sterec, Václav Stratil, Antonín Střížek, Jiří Surůvka,
Ivan Svoboda, Tomáš Svoboda, Kateřina Šedá, Jan Šerých, Evžen Šimera, Michal Škoda,
Viktor Takáč, Avděj Ter-Oganian, Mark Ther, Jiří Thýn, Filip Turek, Tomáš Vaněk, Tereza Velíková, Ivan Vosecký, Dušan Záhoranský, Martin Zet, Petr Zubek

Autoři výstavy: Edith Jeřábková, Jiří Ševčík
Kurátoři: Edith Jeřábková, Jana Ševčíková, Jiří Ševčík
Koordinátorka: Rea Michalová
Spolupráce: Michaela Brixová, Eva Ellingerová, Helena Musilová, Jana Šmídmajerová
Grafické řešení: Jan Šerých, Pavel Bosák
Architektonické řešení: Zbyněk Baladrán
Publikace: Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze
Doprovodný program: Lektorské oddělení Sbírky moderního a současného umění

Tisková zpráva (pdf, 150 KB)

Katalog výstavy

Reportáž ČT24

Pohled do instalace

Výstava mapující české akční umění od 60. do 90. let připravená pro České centrum v Berlíně Pavlínou Morganovou představuje nejdůležitější happeningy a osobnosti reprezentující tento umělecký směr v ČR. Prostřednictvím fotografií a doprovodných textů výstava zachycuje vývoj akčního umění v Čechách, začíná dokumentací kolektivních happeningů 60. let Milana Knížáka, Eugena Brikciuse a Jana Steklíka, pokračuje akcemi land artu Zorky Ságlové a Ivana Kafky a body artu 70. let Petra Štembery, Jana Mlčocha a Milana Kozelky. Dokumentace následně zakončí informacemi o performancích a akcích různého zaměření z 80. a 90. let od Tomáše Rullera, Jiřího Surůvky a Mariana Pally.

PM na vernisáži

Prohlídka výstavy s kurátorkou proběhne 26. 9. 2007 v 15.00 hod.

Výstava je zároveň součástí doprovodných akcí výstavního projektu Fluxus East. Fluxus Networks in Central Eastern Europe [Fluxus East – Sítě Fluxusu ve Středovýchodní Evropě], konané v Künstlerhaus Bethanien, Berlín, 27. 9. – 4. 11. 2007.

V souvislosti s touto výstavou se v galerii Českého centra v Berlíně uskuteční několik doprovodných akcí.

Pozvánka na výstavu

Spoluorganizátor výstavy: Slovenská národní galerie, Bratislava

Vystavující umělci:
Asymptote /USA/, Benjamín Brádňanský a Vít Halada /SK/, Coop Himmelb(l)au /AT/, Jiří Černický /CZ/, Dana Čupková-Myers /USA/, Jiří David /CZ/, Tomáš Džadoň /SK/, Christian Gebhardt /DE/, Vlado Havrilla /SK/, Rachel Harrison /USA/, HŠH /CZ/, Martin Horák /CZ/, Chalupa architekti /CZ/, Marek Meduna /CZ/, Milan Houser /CZ/, Minimaforms /USA/, NOX /NL/, IVA /SK/, KSA /CZ, SK/, Roland Kollnitz /AT/, Christian Korth /G/, Eva Koťátková /CZ/, Jiří Kovanda /CZ/, Michal Kuzemenský /CZ/, Denisa Lehocká /SK/, Václav Litvan /CZ/, Petr Lysáček /CZ/, Iveta Pilařová /CZ/, Petr Písářík /CZ/, Luděk Rathouský /CZ/, Lukáš Rittstein /CZ/, R&Sie(n) /FR/, Joe Scanlan /USA/, Pavla Sceranková /SK/, Fabian Seiz /AT/, Jiří Skála /CZ/, Vladimír Skrepl /CZ/, Peter Stec /SK/, Evžen Šimera /CZ/, Hana Vinklárková /CZ/, Franz West /AT/, Dušan Záhoranský /SK/, Zerozero /SK/, Radoslav Zrubec /SK/, Petr Zubek /CZ/

Mezinárodní výstava probíhající ve Futuře a Karlin Studios s názvem „Forma následuje…risk“ představuje po dlouhé době konfrontaci plastiky a architektury. Výstava představí několik významných osobností současné americké a evropské plastiky a architektury a řadu mladých umělců, kteří se podílejí na kritické proměně současného umění. Výstava je pořádána ve spolupráci se Slovenskou Národní galerií v Bratislavě, kde bude v rozšířené formě probíhat od 15. srpna do 14. října 2007.

Tisková zpráva Futura a Karlin Studios (pdf, 98KB)

Anotace SNG Bratislava (doc, 23KB)

Pozvánka na výstavu

MUMOK, MuseumsQuartier, Vídeň / Transit workshops.
Ve spolupráci s Jiřím Ševčíkem (VVP AVU) a dalšími.

Výstava poskytuje přehled o hlavních vývojových trendech v umění střední, východní a jihovýchodní Evropy od šedesátých let 20. století. Umění performance, reflexivita médií a odpovědi na modernistické umělecké praktiky jsou středobodem prezentace, která tvoří začátek sběratelských aktivit skupiny Erste Bank. Díky tomuto projektu bude možné poprvé vidět v tomto složení umění zemí střední Evropy překračující hranice na dvou místech – ve Vídni a v Bratislavě.

Pozvánka na výstavu

MUMOK
MuseumsQuartier
Museumsplatz 1
A – 1070 Wien

Transit workshops Bratislava
Studená 12
SK – Bratislava

Pozvánka

Výstava v Museu Kampa je spolu s monografickou publikací „Karel Malich – Wires/Dráty“ výsledkem účasti Vědecko-výzkumného pracoviště AVU na projektu, který se zabýval fenomény gravitace a beztíže v umění (GRAVITY. Art Religion Science, 2002-05, v rámci programu EU Culture 2000).

Výstavní projekt Turbulence je založen na principu remediace a představuje Karla Malicha – jeho konkrétní umělecká díla, texty i obecné znaky jeho tvorby – v interpretaci dvou současných českých umělců. Federico Díaz ve spolupráci s týmem E-area vytvořil animaci dvou drátěných objektů Karla Malicha ve spojení s jeho vlastním textem. Sleduje latentní pohyb objektů a vizualizuje energetický tok, který je jejich podstatou. Díazova videoinstalace, jejíž součástí je i zvukový záznam, nabízí divákovi možnost vstoupit do pulzujícího a vibrujícího prostředí, které je technologicky generovanou analogií Malichova vidění a vnímání prostoru. Zbyněk Baladrán zpracoval Malichovy kresby ze skicáků, prezentuje je jako morfující tvary a zachycuje tak umělcovo hledání formy v „přímém přenosu“. V další projekci defilují textové záznamy, opět vybrané z Malichových skicáků, jejichž dokumentaci a digitalizaci realizovalo VVP AVU.

Pohled do instalace

Nedílnou součástí výstavy jsou dva drátěné objekty Karla Malicha, „Světelná energie II“ a „Událost na kruhu v proudu energie“. Reprezentují řadu drátěných objektů, které autor vytvořil v 70. a 80. letech 20. století, a které je věnována právě vydaná publikace.

Pozvánka

Kromě prezentace projektu Sembion 1.1.2/ Sublightecture of the binary sperm ve své přípravné fázi na výstavě Algorithmic Revolution. On the History of Interactive Art v ZKM Karlsruhe, se již skutečná interaktivní HCCI instalace Federica Díaze a týmu jeho spolupracovníků E-area, který vzniká ve spolupráci s VVP AVU, představí v prostorách ICA Gallery v Londýně.

Instalace projektu v ICA

Je realizována v prostoru o velikosti 10 x 3 m, jíž prochází návštěvník, který vnímá projekci na 45° nahnuté skleněné ploše 3 x 2 m. Takto umístěné sklo umožňuje díky svým vlastnostem vidět promítaný obraz v prostoru vyvolávající dojem holografie. Současně je návštěvník sledován systémem senzorů zachycujících pohyb, zvuk či barvy apod., jako impulsy pro nové konfigurace, které soustavně proměňují a oživují podobu promítaných vizualizovaných 3D tvarů.

Instalace projektu v ICA

Tato instalace bude součástí i dalšího společného projektu, výstavy Sembion 1.1.2. – Karel Malich / E-area, chystané ve spolupráci VVP AVU na podzim roku 2005 do Musea Kampa v Praze. Tento výtvarný a výstavní projekt, kterým VVP AVU participuje na mezinárodním projektu GRAVITY, a jehož cílem je dokumentace, reaktualizace a reinterpretace díla Karla Malicha, pracuje především s myšlenkou nalezení nové komunikace mezi umělcem a publikem, a následné vizualizace tohoto procesu pomocí interaktivní instalace. Zároveň se snaží o novou interpretaci uměleckého díla Karla Malicha, uskutečněnou na základě jeho vlastních výtvarných i textových záznamů, které představují paralelní podoby umělcových myšlenkových pochodů.

Z připravovaného katalogu

Pozvánka

Vystavující umělci:
Zbyněk Baladrán – Kamera skura – Krištof Kintera – Lenka Klodová – Pavel Kopřiva – Alena Kotzmannová – Ján Mančuška – Jan Nálevka – Michal Pěchouček- Pavel Ryška – Tomáš Vaněk

Pro některá slova není možné v jiných jazycích najít správný ekvivalent. Je možné je složitě opsat, ale vyjádřit jedním slovem to samé prostě nelze. A to je i případ anglického slova „insiders“. Jsou to příslušníci určitého uzavřeného klubu, skupiny, profese nebo i širší komunity. Prostě ti, kteří znají pravidla a kontext svého společenství, umí se v něm pohybovat a hlásí se k němu.

Současná česká výtvarná scéna, tedy alespoň ta její část zajímající se o aktuální umění, je tak malá a uzavřená, že je v podstatě jakousi komunitou insiderů. V polovině 90. let se na ní objevila nová generace, která ji dnes spoluvytváří a do jisté míry určuje i její směřování. Jejich první díla vznikala ve specifické společenské situaci, kdy porevoluční euforii vystřídalo zklamání a „blbá nálada“. V angličtině se tomu říká „Expectations – Reality Gap“, tedy mezera mezi očekáváním a realitou. Nastupující generace insiderů začala vystavovat v rámci tehdejšího galerijního provozu, který se skládal z malých okrajových galerií a alternativních prostorů, sloužících výstavám někdy jen velmi krátkou dobu. Přestože se dnes již jedná v mnoha případech o uznávané autory, jejich raná díla jsou známa pouze malému okruhu. Znovu je ukázat, většinou poprvé v zavedeném galerijním prostoru, je hlavním cílem této výstavy.

K výstavě byl vydán česko-anglický katalog.

Výstavní provoz na české umělecké scéně v 90. letech 20. století

Jeden z textů výstavního katalogu. Eva Krátká, David Kulhánek, Dagmar Svatošová.

V následujících odstavcích jsou v heslovitých bodech koncentrovány informace ilustrující širší rámec provozu českého umění v 90. letech 20. století:

Pozice současného umění v České republice se v roce 1989 proměnila analogicky ke změnám v celospolečenském měřítku. Odstranění cenzury na všech úrovních umožnilo po dlouhých letech svobodnou prezentaci umění – „vystavit“ přestalo být otázkou složitých povolení či konspirace. Očekávalo se, že po reorganizaci a personálních obměnách dojde k vytvoření nové sítě veřejných institucí (státních či městských galerií) a k zakládání soukromých galerií. Struktura obvyklá pro umělecký a galerijní provoz v západních zemích však vznikala jen velmi těžce. Současné umění dodnes jen stěží vydobývá širší odezvu ve společnosti a v médiích. Kořeny této reality samozřejmě sahají hlouběji do minulosti. První dekáda po pádu komunismu je v tomto ohledu, z odstupu několika let, už její součástí.

V programu státních institucí našlo současné české umění v 90. letech místo zejména v Galerii hlavního města Prahy, jejíž kurátoři Olga Malá a Karel Srp realizovali sérii monografických výstav umělců nastupujících generací na Staroměstské radnici, založili tradici, byť přerušovanou, bienále mladých a v roce 1998 dali dohromady dočasnou instalaci současného českého umění v domě U Zlatého prstenu, která podávala konzistentní obraz aktuální situace. Národní galerie v Praze umožňovala výstavy mladších autorů řidčeji a idea Laboratoře současných tendencí se zrodila až v samém závěru desetiletí. Dá se konstatovat, že obě velké pražské instituce ve vztahu k aktuální tvorbě vykazují dnes oproti 90. letům 20. století setrvalejší stagnaci. Dům umění města Brna byl a dodnes je jedinou srovnatelnou mimopražskou institucí. V 90. letech však současnému umění až na výjimky nebylo v programu věnováno příliš místa – projekt Galerie G99 vznikl až na konci sledovaného období.

Sorosovo centrum současného umění realizovalo formou výročních výstav důležité projekty, které načrtly dobově relevantní a živá témata. Byla to zejména výstava Orbis Fictus, která poprvé u nás uvedla do souvislostí umění a vyvíjející se svět nových technologií, a Umělecké dílo ve veřejném prostoru, jež aktualizovala sociální dimenzi umění. Činnost Nadace a Centra pro současné umění významně podporovala jednotlivé umělecké projekty. Galerie Jelení, která vznikla v roce 1999 pak přinesla zásadní vzpruhu pro generaci nejmladších umělců.

Jedním z důležitých pilířů galerijní scény byla pražská Galerie MXM, která byla pilotním projektem komerční galerie zastupující a vystavující české umělce několika generací. Galerie Jiří Švestka od roku 1995 reprezentuje v českém prostředí neméně solitérní typickou soukromou galerii, orientovanou na trh s uměním. Z dalších pražských komerčních galerií, které v daném období aktivně ovlivnily uměleckou scénu je třeba jmenovat Galerii Behémót, Galerii JNJ nebo Galerii Pecka.

Mimo Prahy a Brna vznikla menší centra dění v oblasti současného umění s určitou infrastrukturou v Ostravě a v Ústí nad Labem. V Brně, kde stále funguje originální soukromý projekt Galerie Na bidýlku, působila Galerie mladých U dobrého pastýře a Galerie Druhá modrá, z novějších prostorů pak Galerie G99, která je součástí Domu umění a nezisková galerie Eskort. Ostravská scéna byla produktem místní umělecké komunity, sdružené okolo výstavního programu kavárny U Černého pavouka a Galerie 761. Důležitou roli zde sehrál také opakovaně pořádaný festival akčního umění. Současné umění se vystavovalo i na dalších místech, např. v Galerii Sokolská 26 a v Galerii Fiducia. V Ústí nad Labem působila kontinuálně Galerie Emila Filly, kde vystavovala i řada umělců ze zahraničí. Z regionálních galerií vykazuje od počátku 90. let trvalou aktivitu Galerie Klatovy – Klenová, na konci dekády vzniká stabilní program v Domě umění v Českých Budějovicích. V roce 1997 také proběhl první ročník ojedinělého projektu Zlínského salónu mladých.

V 90. letech byly pro výstavy současného umění poměrně stabilně využívány některé prostory spravované Unií výtvarných umělců v Praze, zejména Galerie V. Špály, výstavní síň Mánes a Nová síň. Byly v nich realizovány kurátorské výstavní projekty i samostatné výstavy současných českých umělců. Bohužel, ani jeden z těchto prostorů se nepodařilo transformovat v autonomní instituci (nejdéle vytrval program Galerie V. Špály), a v dnešní době kvůli nekvalitnímu programu zcela zmizely z horizontu současného umění.

Nejživějším projektem alternativního kulturního centra na české scéně se stal Universal NoD sídlící v experimentálním prostoru Roxy v Praze. K dalším prostorům, kde se podařilo udržet konjunkturu programu, patřila např. galerie Aktualität des Schönen v Liberci, pražský ateliér Noon a dále negalerijní prostory v prázdných objektech, jako např. ve Štencově domě, v Bořivojově ulici 26, v bývalém klubu Bunkr, ve Vile Richter a hlavně na Václavském náměstí 13 – 15, v zadním traktu budovy, kde se i dnes nacházejí ateliéry současných umělců. Mezi alternativními akcemi patří důležité místo sériím festivalů akčního umění, které probíhaly nejdříve v Ostravě a později i v Praze a Brně, vyvrcholily projektem s mezinárodní účastí Pražský parní válec 2000. Z dalších nezávislých akcí je třeba v tomto přehledu zmínit výstavu 99CZ, která byla největší výstavou v mimogalerijních prostorách u nás a svým retrospektivním zaměřením na české konceptuální umění 90. let může být považována za jakýsi mezník.

Pozvánka

Na výstavě Algorithmic Revolution v Centru umění a médií v německém ZKM Karlsruhe bude poprvé představen projekt Federica Díaze a týmu jeho spolupracovníků E-area, který vzniká ve spolupráci s VVP AVU. Projekt pracuje s obsahem anglického překladu antologie České umění 1938 – 1989 /programy/kritické texty/dokumenty/, vydané česky v širší verzi v roce 2001. Sembion 1.1.2 je interaktivní instalace, v níž se generují formy z textu, konkrétně z databáze, vytvořené na základě obsahu anglické antologie. Její text byl v počítačovém programu morfologicky a syntakticky analyzován – do podoby slovníku (celá slova) i do soupisu znaků (písmen) a frekvence jejich použití. V interaktivní instalaci je pak možné s textem dále manipulovat, vytvářet nová spojení a významové vazby. Každý z diváků může aktivovat svým pohybem, dotekem, hlasem, či barevným impulsem novou konfiguraci textu a zároveň vymodelovat analogickou 3D formu a zvukový ekvivalent.

Na podobném principu bude fungovat i další projekt, chystaný ve spolupráci VVP AVU a E-area, v němž bude textovým podkladem kniha Karla Malicha Od tenkrát do teď tenkrát. Spolu s dalšími dvěma částmi bude tato interaktivní instalace součástí projektu, jímž VVP AVU participuje na projektu GRAVITY, a jehož cílem je dokumentace, reaktualizace a reinterpretace díla Karla Malicha.

Odkaz: Článek v časopisu e-ARCHITEKT

Sembion 1.1.2 / interaktivní HCCI instalace, 2004
E-area tým: Federico Díaz /idea; Zsolt Trencsenyi /softwarová kompilace; Martin Ličko /specialista na software a 3D; Petr Špiller /semantický analyzátor; Marek Růžička /architekt; Stanislav Uchytil /net engine; David Kořínek /fss.mu; Jiří Zhoř /architekt
Ve spolupráci s:
Marcela Lopatková a Jan Hajič /Institut formální a aplikované lingvistiky, Matematicko-fyzikální fakulta UK (ufal.mff.cuni.cz)
Zdeněk Zemánek /SYSCAE=SLS model (www.syscae.cz)
CONNEXOR / software (www.connexor.com)

Sembion 1.1.2 / Sublightecture of the binary sperm / HCCI interativní instalace

Text: E-area, Praha 2004

Sembion 1.1.2. je program, který na základě sémantické analýzy textu generuje formy. Text má tří vrstvy: Databáze, internet a slova člověka, která pomocí tzv. voice recognition dávají impuls k vyhledávání a generování vícerozměrných forem. Sembion je překladem textu do vícerozměrné tekuté formy.

Software Sembion a sensorické vstupy návštěvníků tyto tekuté formy vizualizují do tzv. metablobů. Senzory se snaží zachytit co nejvíce intuitivních podnětů, které mohou napovídat o emocionálním stavu návštěvníka. Sembion se snaží rozlišovat různé přístupy jednotlivých návštěvníků, pamatovat si a učit se/HCCI/. Sembion je intuitivním nástrojem pro sublightecture.

V roce 1994 jsme poprvé začali k modelování interaktivních objektů používat 3D prostředí Metablobs. V programu Explore společnosti TDI vznikaly první tekuté formy a lidi pracující na počítačích Silicon Graphics se začali prezentovat jako skupina později nazvaná laboratoř E-area. V letošním roce pokračujeme v projektu Sembion.

Vyvíjíme systém s unikátní kompilací senzorů detekující světlo, pohyb, zvuk, slova, teplotu, radiové vlny, síťová data, vlhkost, chemické složení vzduchu a náš psychický stav. Senzory jsou našimi prodlouženými smysly tam, kde jsou lidské omezeny. Digitální technologie jsou jiným způsobem navrženy a díky své materializaci dokážou tyto procesy zprostředkovat a vizualizovat. Data vytvářejí binární kód, který je základem pro samogenerující se umělý HCCI anorganismus, který simuluje jak sociální strukturu, naše myšlenky, emoce, ale i tekutou podstatu biourbanismu. Sembion je provázaný s matrixem, který většinou smysly nevnímáme. Proces vzniku jsme nazvali subligtecture.

Sembion je vícerozměrný tvar. Mohu zoomovat a pohybovat rukou v různých osách a dostávat se tak na hranici slyšitelnosti jednotlivých písmen=metablobů. Slyšíme všechna slova najednou případně jednotlivá nebo jen písmeno. Slova jsou vybírána podle frekvenční a spektrální analýzy hlasu návštěvníka. Podle toho roste a generuje se nová forma a text – Granularní syntéza.

Dalším vývojovým článkem je interface www.sembion.net. Binární forum tvarů, kde je možné k „matce“ na server ukládat jednotlivé evoluční formy zvuků a textu, které mají vliv na růst tekuté formy Sembionu.

Tekuté vyvíjející se formy jsou také paralelně zhmotněny do objektu pomocí tzv. metody Selective Laser Sintering/ SLS, která je jednou z technologií (metod) Rapid Prototyping, pracujících na bázi spékání termoplastického práškového média laserovým paprskem. Na výstavě Algorithmic Revolution v ZKM je prezentován jeden fyzicky biomorfní 3D SLS model.

Sembion vzniká bez doteku lidské ruky.

E-area
……. je „Think Tankem“, uměleckým sdružením a v ČR ojedinělou mediální laboratoří. Od roku 1994 přirozeným způsobem pomáhá rozvíjet oblast nových směrů interaktivních medií ve výtvarném umění.
E-area se důsledně snaží technologie polidšťovat a prezentovat je přirozeným způsobem tak, aby každý mohl intuitivně bez technických bariér komunikovat s instalací bez ohledu na sofistikovanost jejích softwarů a technologií.

Projekty skupiny E-area se realizují za podpory společností Silicon Graphics, Accenture, Intel, 3M, Global Telecomunication Systems, Electricity de France, United Parcel Service, ale i organizací jako např. Mairie de Paris, Paris Musée, Royal Institut of British Architecture či Ministerstva kultury, Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně a VVP AVU.

Ján Mančuška, Prostor za zdí­, 2004 – Instalace Galerie Andrew Kreps, NY

Vystavující dle sekcí:
HOMMAGE- Zdeněk Sýkora, Stano Filko, Roman Opalka, Ilya Kabakov, Jiří Kolář, Julije Knifer, Erik Boulatov; CARREFOUR – Braco Dimitrijevic, Marina Abramovic, Mihael Milunovic, Danica Dakic, Maja Bajevic, Olga Kisseleva; NOMADE – Nebojsa Seric-Soba, Jiří Georg Dokoupil, Marjetica Potrč, Dean Jokanovic Toumin, Antal Lakner; INSULA – Ivan Kozaric, Istvan Nadler, Karel Malich, Tamas Hencze, Miroslav Balka, Zeljko Kipke, Nedko Solakov, Karoly Kelemen, Ján Mančuška, Denisa Lehocká, Leon Tarasevic, Andras Koncz, Tomáš Hlavina, Jiří Černický, Laszlo Feher; DISCOURS – Sejla Kameric, Dan Perjovschi, IRWIN, Andreja Kulundzic, Piotr Jaros, Alma Suljevic, Ilona Nemeth, Renate Poljak, Jiří Surůvka, Uros Djuric, Oleg Kulik, Gordana Andjelic-Galic, Ivana Franke, Miodrag Krkobabic, Jelena Radic, Dejan Kaludjerovic, Michal Pěchouček, Alexander Ponomarev, Anastasia Khorosilova, Azorro, Kuba Bakowski, Bergamot, Anna Niesterowicz, Julita Wojcik, Artur Zmijevski, Jan J. Kotík, Jesper Alvaer, Inta Ruka, Ene-Liis Semper, Laszlo Revesz, Erik Binder, Sandor Pinczehelyi.

Obálka katalogu

Passage d´Europe je jednou z výstav, kterou evropské instituce reagují na aktuální politické změny související s rozšířením Evropské unie směrem na východ. Výstavu v Saint-Etienne koncipoval kurátor Lóránd Hegyi, který dříve působil jako ředitel Muzea moderního umění – sbírky Ludwig ve Vídni. Během svého dlouholetého angažmá v této instituci se pokoušel zapojit umění post-komunistických zemí do souvislostí celkové situace umění v poválečném světě. Aktuální výstava zahrnuje tendenčně pouze umělce z 10 nových členských států, ale pracuje s kontextem „Východu“ v jeho bývalém politicko-geografickém vymezení. Passage d´Europe představuje ve velké míře i umění ze zemí bývalé Jugoslávie a z Ruska. Střední a východní Evropa je prezentována jako místo konfliktní tradice i nedávné minulosti. Z českých umělců v Saint-Etienne vystavují Jiří Černický, Tomáš Hlavina, Jan J. Kotík, Ján Mančuška, Karel Malich, Michal Pěchouček, Jiří Surůvka a Zdeněk Sýkora. Do katalogu výstavy přispěl textem „Strategie změny“ Jiří Ševčík. Vědecko-výzkumné pracoviště AVU připravilo podklady pro katalog a zprostředkovalo kontakt s vystavujícími českými a slovenskými umělci.

Pozvánka

Vystavující: Joseph Beuys, Marcel Broodthaers, Lygia Clark, Hanne Darboven, Betty Goodwin, Victor Grippo, Eva Hesse, Ilya Kabakov, On Kawara, Jiří Kolář, Edward Krasiński, John Latham, Sol LeWitt, Ana Maria Maiolino, Karel Malich, Dimitrije Bašičević Mangelos, Piero Manzoni, Cildo Meireles, Bruce Nauman, Hélio Oiticica, Lawrence Weiner.

Výstava pořádaná ICI New York ve spolupráci s VVP AVU a NG v Praze zařadila několik osobností někdejšího „Východu“ mezi slavná jména umělecké scény USA, Západní Evropy a Jižní Ameriky. Při přípravě instalace výstavy a především v jejím katalogu byly využity materiály získané výzkumem poválečného umění Střední Evropy (zejména 60. let, J. Kolář, K. Malich, E. Krasiński, Mangelos). Výstava po pražské premiéře ve Sbírce moderního a současného umění NG byla reprízována v Muzeu moderního umění ve Varšavě, Centro Recoleta v Buenos Aires, Museum of Brazilian Art v S?o Paulo a University of Californila, Art Museum v Berkeley.