(A)symetrické historie – zamlčené rámce a vytěsněné problémy
2008 / Sympozium věnované problematice antologického psaní dějin a teorie umění.
Pozvánka
Ve dnech 10. – 11. dubna 2008, AVU – aula, 3. patro. Pořádá VVP AVU ve spolupráci s Institutem umění a vědy VŠVU a Katedrou dějin a teorie umění VŠVU v Bratislavě.
VVP AVU v Praze ve spolupráci s IUV VŠVU a KDTU VŠVU v Bratislavě pořádají sympozium věnované kritické reflexi antologií, specificky antologií uměnovědných, publikovaných v poslední době v Čechách a na Slovensku:
- Jana Geržová, Slovenské výtvarné umenie 1949 – 1989, VŠVU Afad Press, Bratislava 2006;
- Ševčík, Morganová, Dušková, České umění 1938 – 1989, Academia, Praha 2001;
- Ševčík, Weibel & Svatošová, Morganová, Krátká, Utopien&Konflikte. Dokumente und Manifeste zur Tschechischen Kunst 1938 – 1989, Hatje Cantz, ZKM Karlsruhe 2007
v kontextu dalších publikovaných antologií.
Cílem tohoto sympozia bude zamyslet se nad pojmem a problémem antologie, antologického psaní dějin a teorie umění a zároveň i kritická reflexe uměnovědných antologií věnovaných umění v Čechách a na Slovensku ve 20. století v kontextu překladových antologií.
Program sympozia (PDF 100KB)
Anotace k příspěvkům:
Petr A. Bílek (Ústav české literatury a literární vědy FF UK, Praha)
Antologizace diskursivního pole: Od kontextů k textům a zase zpět
Příspěvek se bude zabývat mechanismy „kanonizace“ textů, které autoři antologie vybírají jako texty „reprezentativní“, a bude zkoumat kritéria, na jejichž základě může být jejich reprezentace vnímatelsky realizována. Základní otázkou je, zda taková antologie rekonstruuje (mimeticky napodobuje) výchozí uměnovědný kontext v jeho šíři a polyfoničnosti, anebo tento kontext svým uspořádáním teprve konstruuje.
Karel Císař (Filosofický ústav AV ČR, Praha)
Antologie, archiv a historické a priori
Příspěvek se pokusí na základě pátého oddílu třetí kapitoly Foucaultovy Archeologie vědění vyložit antologii jako ztělesnění archivu, který nevytváří pouhý soubor dokumentů dokládající kulturní identitu, nýbrž odhaluje systém na jehož základě tyto dokumenty fungují. Nepřímo rovněž poukáže na vztah žánru antologie k avantgardním tendencím umění 20. století.
Tomáš Dvořák (Filosofický ústav AV ČR / VVP AVU, Praha)
Antologické čtení
Jana Geržová (Sekcia vedy a výskumu, Inštitút umenia a vedy VŠVU, Bratislava)
Špecifiká antologického písania
Vo svojom príspevku sa sústredím na porovnávanie rôznych metód historického výskumu s dôrazom na úlohu písomných a orálnych prameňov v procese písania dejín umenia, resp. na ich potenciál byť nielen komplementom kánonizovaných dejín umenia, ale aj možným nástrojom ich verifikovania. Vychádzať budem z analýzy dvoch metodologických prístupov -tradičného objektivistického prístupu k dejinám, založenom na princípe (re)konštrukcie, ktorého slabou stránkou môže byť to, čo Georges Didi-Huberman charakterizoval ako „vypreparovaná minulosť“ a takého prístupu, ktorý je založený na procese rozpamätávania aj za predpokladu, že „rozpamätávanie je ničivé“ (Walter Benjamin). Cieľom môjho príspevku je pokúsiť sa odpovedať na otázku, či existujú témy dobovo výsostne aktuálne, ktoré nie sú dostatočne reflektované v dejinách umenia 20. storočia na Slovensku a v Čechách.
Miloš Havelka (Ústav politologie FF UK, Praha)
Antologie a dějiny idejí
Eva Krátká (VVP AVU, Praha)
Antologie české vizuální poezie šedesátých let jako retrospektivní analýza
Příspěvek se zaměří na antologické zpracování mezioborové problematiky, aplikované na postavení teoretického uvažování o vizuální poezii v domácí kultuře 60. let. Koncepčně souvisí s přípravou antologie Česká vizuální poezie. Teoretické texty (2008), která kombinuje editorský přístup s úvodní přehledovou studií domácího vývoje metodologie, typologie a analýzy vizuální poezie. Soubor textů svou stavbou reaguje na vlastní periodizaci hnutí a na postavení „na pomezí“ oborů, které odvedlo tématické těžiště do intelektualizovaného rámce menšinové problematiky.
Miroslav Marcelli (Katedra filozofie a dejín filozofie FF UK, Bratislava / Katedra elektronické kultury a sémiotiky FHS UK, Praha)
Teória výtvarného umenia ako apropriácia
Pojem apropriácie sa v tejto štúdii používa vo význame, ktorý zahrnuje nielen jeden druh výtvarných diel, ale aj teoretickú reflexiu. Ide potom o jednu z troch základných stratégii spracúvania cudzorodých prvkov v sociálnom poli a jeho myšlienkovej reflexii. Pôsobenie všetkých týchto troch stratégií (kasačnej, reštrikčnej a apropriačnej) je sledované v textoch z publikácie Slovenské výtvarné umenie 1949-1989. Uvedenie semiotických osobitostí apropriačnej stratégie má priblížiť novú situáciu, ktorá na tejto scéne vznikla na konci osemdesiatych rokov.
Pavlína Morganová (VVP AVU, Praha)
Je možné připravit dobrou antologii ze špatných textů?
Každá antologie je průsečíkem několika souřadnic; téma, čas a prostor však hrají hlavní roli. Čas a prostor mají navíc dvojí význam: samozřejmě jako čas a prostor, který vymezuje téma antologie (geograficky a dobově), ale též jako doba a místo, v němž je antologie připravována. Ovšem nejdůležitější roli sehrávají samotné texty, tedy existence a kvalita psaného diskurzu k danému tématu. Můj krátký příspěvek bude pokusem zamyslet se nad souřadnicemi, které determinovaly vznik antologie České umění 1938-1989.
Miroslav Petříček (Ústav filosofie a religionistiky FF UK, Praha)
Rámec uvnitř
Historie umění jako konflikt popisu a příběhu, umělecké kritiky a kunsthistorie. Současnost nesoučasného: konstrukce vztahů a souvislostí.
Tomáš Pospiszyl (CAS, FAMU, Praha)
Zlatá šedesátá
Jaký charakter má obraz dějin umění utvářený antologiemi a jaké jsou jeho meze? V posledních letech hned několik antologií přiblížilo texty o uměleckém dění šedesátých let v Čechách, na Slovensku a ve východní Evropě. Zdá se, že šestá dekáda byla velmi živým obdobím, které výrazně posunulo lokální uvažování o umění. Nevytvářejí však pečlivě vybrané špičkové výkony teoretiků či píšících umělců příliš pozitivní obraz o úrovni tehdejšího teoretického diskursu? Pro přijetí nových myšlenek je nutná určitá míra veřejné diskuse. Ta však v případě Československa šedesátých let nedosáhla takové úrovně a četnosti, aby v následujících politicky nepříznivých letech zanechala v umělecké komunitě i u širší veřejnosti výraznější stopu.
Zora Rusinová (Katedra dejín a teórie umenia FF TU, Trnava)
Problém antológie vizuálnych a kultúrnych stúdií
Katarína Rusnáková (Katedra Teórie a dejín výtvarného umenia, FVU, Akadémia umení, Banská Bystrica)
Antológia ako sprievodný produkt umeleckohisto-rického výskumu
Príspevok poukazuje na postupné etablovanie sa prekladovej antologickej literatúry na Slovensku, čo súvisí so zložitým procesom sebareflexie dejepisu umenia po roku 1989 a s formovaním revizionistických pohľadov na dejiny umenia a vizualitu v kontexte s teoretickými modelmi nových dejín umenia.
Vo svojom príspevku sa zaoberá jedným z možných prístupov k spracovaniu prekladovej antológie, ktorú realizovala ako sprievodný produkt trojročného vedeckovýskumného projektu, zavŕšeného publikáciou História a teória mediálneho umenia na Slovensku (2006). Východiskom vzniku antológie s názvom V toku pohyblivých obrazov (2005) bolo štúdium a kritické zhodnotenie cudzojazyčnej literatúry venovanej umeniu nových médií. Autorka približuje jej koncepciu, metodologické východiská, štruktúru a výber deviatich teoretických a historiografických textov od amerických a nemeckých autorov / autoriek, reprezentujúcich relevantné hlasy v súčasnom diskurze o mediálnom umení. Tým, že úvodnú časť antológie tvorí prehľadová štúdia o prehistórii a histórii elektronického a digitálneho umenia v kontexte vizuálnej kultúry, publikácia kombinuje autorský a editorský prístup. Autorka upozorňuje aj na úskalia takto koncipovanej antológie. Kým na jednej strane jej výhodou je, že prispieva k rozšíreniu poznatkov týkajúcich sa hlavnej publikácie, na druhej strane sa ako nevýhoda javí, že z časových a finančných dôvodov sa termín bádania a počet vybratých textov redukuje, čo nedovoľuje komplexnejšie spracovanie danej problematiky.
Jiří Ševčík (VVP AVU, Praha)
Před a po. Model archivu a antologie jako metafora současného umění
Archivy a antologie jako prostory pro transformaci; tvorba archivu jako způsob angažování; archivy a antologie v současném umění jako žánr a konceptuální metoda; nová komplexnost rozmražených zlomků.
Josef Vojvodík (Ústav české literatury a literární vědy FF UK, Praha)
Obraz české postavantgardy v antologii Utopien und Konflikte. Dokumente und Manifeste zur tschechischen Kunst 1938-1939
Možno říci, že koncem 30. let 20. století se v českém prostředí uzavírá epocha tzv. historické avantgardy. Nejde však o přerušení vývoje. Již přelom 30. a 40. let 20. století je v českém umění, jehož „signaturou“ je zásadní problematizace otázky osvojování si reality a umění, poznamenán kritickou reflexí a odstupem k etablované kultuře avantgardy, jejíž podněty jsou ovšem různými formami a způsoby dále rozvíjeny a hlavně modifikovány. Název antologie Utopien und Konflikte naznačuje, že reflexe „dědictví“ avantgard v teorii a umělecké praxi českého umění 40. až 80. let 20. století probíhala v poli napětí nejen mezi skepsí k „utopii okamžiku“ historické avantgardy a zároveň snahou o její přehodnocení, ale také ve „schizofrenním“ poli napětí mezi oficiálním uměním tzv. socialistického realismu (a „reálného“ socialismu) a inoficiální tvorbou heterogenních uměleckých proudů, tendencí a skupin. Referát má sledovat fasety obrazu českého umění druhé poloviny 20. století v antologii Utopien und Konflikte.
Vít Havránek (VŠUP / tranzit.org, Praha) – Ján Mančuška (Praha)
Fyzika nebo teorie překladu?
Synchronicita přinesla metaforu uměleckého díla jako fyzikálního pokusu opakovatelného při dodržení vstupních podmínek v různých místech se stejným výsledkem.
Zde se historie umění i kritika se musí vzdát tohoto zažitého modelu jednoho času.
Monika Mitášová (Slovenská národná galéria, Bratislava / VVP AVU, Praha) – Marián Zervan (Katedra teórie a dejín umenia VŠVU, Bratislava)
Syntetizmus verzus antologizmus (podoby architektonickej teórie v syntetických a antologických publikáciách)
Na príklade architektonických antológií teórií 20. storočia sa skúmajú a popisujú vzájomne sa vymedzujúce stratégie syntetizmu a antologizmu s odkazmi na možné historické predstupne ich žánrov s cieľom dopátrať sa zmyslu a funkcií antológií architektonických teórií v súčasnosti.
Sympozium je on-line vysílané a archivované na internetové adrese http://dl.avu.cz/?p=248.
Ohlasy v tisku:
- Edith Jeřábková, Sympozium (A)symetrické historie – zamlčené rámce a vytěsněné problémy, Ateliér 2008, č. 9, s. 2 (pdf 180KB)