Ondřej Brody, Marek Meduna - Potlatch

AUTORSTVÍ

Rovnocenné spoluautorství: Ondřej Brody, Marek Meduna

KLASIFIKACE

Zařazení: film/videoart

DATACE

Datum vzniku: 2009

PARAMETRY

Stopáž: 00:01:02
Zvuk: Se zvukem

VYSTAVENÍ, ZVEŘEJNĚNÍ, ŠÍŘENÍ

Pracovní kompilace zahrnující dílo: Kdo se směje
Příloha k publikaci díla: booklet CZ/EN

POZNÁMKY A DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

Poznámky: Zařazeno do kompilace Kdo se směje: Umění o světě umění (editorky T. Nekvindová, S. Sobotovičová). Výběr zahrnuje videa „na druhou“ – díla, která míří dovnitř uměleckého světa nebo kličkují v terénu popsaném dějinami umění. Vydáno v roce 2013 Vědecko-výzkumným pracovištěm AVU.

Převzatý text o díle: Video vzniklo pro výstavu Historická práce kurátorek Edith Jeřábkové a Lenky Lindaurové v Galerii Václava Špály. Téma se odvinulo z faktu, že ve stejném prostoru v roce 1969 vystavil Jindřich Chalupecký Fontánu Marcela Duchampa, ready-made z obyčejného pisoáru (1917). Záznam performance autorů na hrobu uznávaného českého kritika a kurátora vzbudil řadu pohoršených reakcí. Původní název Pisoár později autoři změnili na Potlatch, podle Marka Meduny z těchto důvodů:
− pisoár příliš jasně i příliš tupě (vulgárně) odkazoval na Duchampa
− potlatch je indiánský festival či akt, který je o reciprocitě a dávání darů
− myslím, že koncept daru, reciprocity je vhodný i ve vztahu k nám, našemu činu, ba i k našim budoucím hrobům a činům jiných
− Potlatch se jmenoval jeden z časopisů situacionistů
− potlatch může mít obecnější a, domnívám se, i méně historicky zatížený význam.
Zdroj textu: Edice VIDA 4, VVP AVU, 2013
Autor textu: Terezie Nekvindová, Sláva Sobotovičová
__________________

INFORMACE V PARTNERSKÝCH DATABÁZÍCH

Artlist #1: Záznam v Artlistu