Antologie Mysl v terénu je úvodem do myšlení soudobého filosofického realismu v rámci rozmanitých proudů objektově orientované ontologie, nového materialismu či spekulativního realismu. Úvodní studie Lukáše Likavčana, Václava Janoščíka a Jiřího Růžičky umožňuje českému akademickému a uměleckému publiku zorientovat se v základních koordinátech současného spekulativního myšlení a následujících devět přeložených textů tento členitý terén mapuje a poskytuje nejnovější vhledy do ontologie, epistemologie, environmentální a politické filosofie či teorie vědy. Mezi texty můžeme najít racionalisticky laděné statě badatelů a badatelek jako Alain Badiou, Quentin Meillassoux nebo Ray Brassier, objektově orientované a materialistické koncepce Leviho Bryanta, Timothyho Mortona, Jane Bennettové či Isabelle Stengersové, stejně jako politicko-teoretické intervence Rezy Negarestaniho a xenofeministického kolektivu Laboria Cuboniks. Tyto eseje slouží jako vstupní brány do širokého spektra debat odehrávajících se na samém čele filosofické avantgardy dneška, která se snaží vypořádat s dědictvím (post)kantovské filosofie, fenomenologie, analytické filosofie i poststrukturalismu. Novým způsobem se tak zde pokládají staré otázky poznatelnosti věci o sobě, architektury lidské kognice, postavení člověka v planetární síti mimo-lidských aktérů či možnosti univerzalistického emancipačního projektu.

Kniha je k dostání ve vybraných knihkupectvích, v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz nebo na VVP AVU.

obálka

Teorie avantgardy (1974) Petera Bürgera je jedním z nejvýznamnějším příspěvků k reflexi rozporuplných tendencí působících v rámci moderního umění. Bürger charakterizuje avantgardní hnutí první poloviny dvacátého století jako útok na instituci umění, vedený cílem sloučit umění v životní praxí. Tato avantgardní intence se podle Bürgera projevuje zejména v podobě produkce tzv. „neorganických“ uměleckých děl. Bürger konstatuje, že avantgardy ve svých záměrech ztroskotaly, přesto jim ale přisuzuje roli zásadního zlomu ve vývoji moderního umění. Historický význam avantgardy tkví podle Bürgera v tom, že umožnila rozpoznat rozhodující vliv normativního rámce instituce umění na společenský účinek uměleckých děl. Převládající funkce, kterou tato instituce plní v buržoazní společnosti, je dána principem autonomie: tím, že se umění vyděluje z životní praxe, staví se sice do opozice ke společnosti, ale současně se vzdává možnosti na ni působit. Bürger se domnívá, že po avantgardách už estetická teorie nemůže brát autonomii umění jako samozřejmost, nýbrž musí analyzovat funkci, kterou jednotlivá umělecká díla plní v rámci buržoazní společnosti právě v důsledku své autonomie. Knihu proslavila mimo jiné ostrá kritika poválečných neovantgard, které podle Bürgera institucionalizují avantgardní strategie a tím je připravují o původní kritický obsah.

V tomto vydání doplňujeme Bürgerův nejvýznamnější teoretický spis překladem výboru Stárnutí moderny (2001), který zahrnuje převážně texty týkající se výtvarného umění. Statě z tohoto výboru ilustrují myšlenkovou konstrukci Teorie avantgardy analýzami dílčích problémů a konkrétními příklady z dějin umění. Zároveň doplňují celkový obraz osudu moderního umění o reflexi uměleckých fenoménů posledních dekád dvacátého století, označovaných pojmem postmoderny. V jednotlivých článcích se Bürger podrobně věnuje řadě osobností, jež jsou klíčové pro jeho estetické myšlení. Vedle představitelů kritické teorie (Theodor W. Adorno, Walter Benjamin) zde najdeme také řadu významných výtvarných umělců devatenáctého a dvacátého století (Vincent van Gogh, Pablo Picasso, Marcel Duchamp, Joseph Beuys a další).

Peter Bürger (1936) je emeritním profesorem na Brémské univerzitě, kde působil v letech 1971–1998 jako specialista na francouzskou literaturu. Z jeho rozsáhlé badatelské a publikační činnosti lze vedle knih zahrnutých do tohoto vydání dále zmínit práce Der französische Surrealismus (Frankfurt n. M.: Suhrkamp 1971), Zur Kritik der idealistischen Ästhetik (Frankfurt n. M.: Suhrkamp 1983), Prosa der Moderne (Frankfurt n. M.: Suhrkamp 1988), Ursprung des postmodernen Denkens (Frankfurt n. M.: Suhrkamp 2000), Nach der Avantgarde (Weilerswist: Velbrück Wissenschaft 2014).

Kniha je k dostání ve vybraných knihkupectvích, v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz nebo na VVP AVU.

V kulturním čtrnáctideníku A2 (číslo 11/2016, str. 3) vyšla recenze publikace od Martina Vrby. Celý text recenze

Obálka

Čtvrtý svazek Edice VVP se zaměřuje na dva základní cíle. Tím prvním je představení současného diskurzu o umění spolupráce; druhým je zmapování projevů a podob umění spolupráce v současném českém umění. Přehledová část knihy je doplněna trojicí případových studií, zaměřených na vybrané umělecké projekty (Nic tam není Kateřiny Šedé, My skupiny Rafani a Figura a pozadí Jespera Alvaera a Isabely Grosseové), které svou uměleckou hodnotou a komplexností představují vhodné východisko pro komparativní analýzu.

Úvod

Obsah

Kniha bude k dostání ve vybraných knihkupectvích, v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz nebo na VVP AVU.

Obálka

Třetí svazek Edice VVP přináší překlady klíčových textů předních světových historiků a teoretiků médií. Pozornost je v nich věnována filosofickým, sociologickým, estetickým a historickým problémům médií a komunikace.

Úvod

Obsah

Kniha bude k dostání ve vybraných knihkupectvích, v internetovém knihkupectvíwww.kosmas.cz nebo na VVP AVU.

Obálka

Druhý svazek Edice VVP AVU seznamuje českého čtenáře v knižní podobě poprvé s myšlením významného filosofa a teoretika umění ruského původu Borise Groyse (*1947). Publikace zahrnuje překlady dvou studií, které z různých perspektiv filosoficky interpretují historický fenomén sovětského komunismu.

Úvod

Obsah

Kniha bude k dostání ve vybraných knihkupectvích, v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz nebo na VVP AVU.

Obálka

Jako první svazek edice vychází výbor z textů slovinského filosofa, teoretika populární kultury a publicisty Slavoje Žižka. Výbor zahrnuje nejvýraznější krátké texty publikované v letech 1993-2007, věnované širší škále témat z nedávných dějin i ze současnosti, např. stalinismu jako totalitárnímu vyústění osvícenské tradice, rozpadu socialistického bloku, nástupu nové „postideologické“ éry hegemonie globálního kapitalismu a liberální demokracie, či osudu moderního emancipačního projektu.

Úvod

Obsah

Kniha bude k dostání ve vybraných knihkupectvích, v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz nebo na VVP AVU.

Recenze knihy: Žižekova divoká kachna
Petr Fischer, otištěno v A2, č. 13/2009, s. 39