Více informací najdete v Call for Papers

Informace o formě posledního rozloučení připravujeme. Krátká vzpomínka na Jiřího Ševčíka zde.

Jednatřicátý Sešit je věnován tématu „Architektura a hlas lidu“ a texty do něj vybral hostující editor Hubert Guzik z Fakulty architektury ČVUT. Konkrétně se toto číslo zabývá tím, jak státně socialistické režimy pracovaly se sociologickými daty o bytových potřebách a přáních obyvatelů sídlišť. Autorské složení je mezinárodní a téma je zkoumáno prostřednictvím čtyř studií a jedné recenze. První je studie „Propaganda, Mission, and Public Opinion“, v níž se Krzysztof Mordyński věnuje anketě, kterou uspořádaly komunistické úřady počátkem 50. let mezi obyvateli socialisticko-realistické obytné čtvrti MDM ve Varšavě. O něco pozdějšímu, ale rozsáhlejšímu průzkumu v Československu se věnuje článek Evy Novotné „Sociologické průzkumy první poloviny šedesátých let a První celostátní diskuse o bydlení“; podobně jako Mordyński poukazuje na napětí mezi režimem a architekty, kteří se snažili zjištěné potřeby veřejnosti promítnout do svých záměrů. Z tohoto hlediska byla situace zvlášť obtížná v Rumunsku, kde docházelo k zákazům či výraznému omezování sociologie jako takové. Věnuje se tomu text „A Strained Relationship“ od Dragoṣe Dascălu. V poslední studii poukazuje Karolina Jirkalová na anachronická východiska průzkumu, který v 80. letech realizoval tým Jiřího Musila a jež byly následně publikovány v knize Lidé a sídliště. Číslo uzavírá recenze Mileny Bartlové na dvě historické monografie dotýkající se širších souvislostí našeho tématu – Architekti dlouhé změny (Kopeček a kol.) a Řídit socialismus jako firmu (Sommer a kol.).

Redakce Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny vypisuje open call na příspěvky do netematického čísla pro rok 2022.

Téma: není určeno, vítáme studie reflektující nedávné a současné umění, jeho teorii či metodologii
Jazyky: čeština, slovenština, angličtina
Termín zaslání textů v délce 15-25 NS: termín byl prodloužen do 17. prosince 2021

Redakce vítá texty širokého tematického rozkročení, jakékoliv dotazy ohledně vhodnosti zvoleného tématu či přístupu vám rádi zodpovíme. Finální texty musí splňovat všechny parametry uvedené na webu v záložce „Sešit“ > „pro autory“ (https://databaze.vvp.avu.cz/sesit/pro-autory/)

Texty zasílejte na e-mail redakce: sesit.redakce[@]gmail.com, o přijetí textu k recenznímu řízení budete informování v průběhu prosince.

Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny je odborné, anonymně recenzované periodikum zaměřující se na současné a nedávné vizuální umění v širším kulturním a teoretickém kontextu. Cílem Sešitu je kultivovat domácí reflexi umění skrze odborné texty z oblasti humanitních a společenských věd, které tematizují současnou situaci umění a živé kultury u nás i v zahraničí. Sešit z principu není metodologicky vymezen; rozhodujícími měřítky jsou kvalita, podnětnost a relevance pro reflexi současného vizuálního umění.

Třicáté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny přináší texty na značně různorodá témata. Nejprve Sabrina Muchová v článku nazvaném „Umění a demokratizace“ analyzuje pojem estetické syntézy ve filozofii Albrechta Wellmera a v návaznosti na tohoto představitele kritické teorie se zamýšlí, jak mohou tvorba a recepce uměleckých děl posilovat demokratickou kulturu. Pod názvem „Města na kraji nemocnic“ se skrývá rozsáhlá studie Vojtěcha Märce o tzv. geopatogenních zónách; autor mj. zkoumá, jak se v tomto fenoménu odrážela dobová nespokojenost s pozdně socialistickým přístupem k bydlení, ale i obecnější krize určitého typu modernity. Třetí a poslední recenzovanou studií Sešitu 30/2021 je ohlédnutí Markéty Jonášové za výstavním projektem Frisbee (2004–2006), zasazující tuto prezentaci českého videoartu do kontextu globalizace. Charakter diskusního příspěvku či polemické eseje má text Jozefa Kovalčika „Kde kolidujú súčasné akadémie a umelecká prax?“, v němž autor kriticky reflektuje způsob uměleckého vzdělávání založeného na tradici „mistrovských tříd“. Číslo pak uzavírá recenze Jiřího Tourka na knihu Petera Eisenmana a Elisy Iturbe Lateness, jejímž tématem je „pozdnost“ jako nástroj kritiky v současné architektuře.

V tiráži je uvedeno chybné vročení 30/2020, správně má být uvedeno, že toto číslo je 30/2021. Za uvedenou chybu se omlouváme.

Hostující editor tematického čísla: Hubert Guzik (FA ČVUT)

Tématem chystaného čísla Sešitu je vztah architektů a uživatelů architektury v zemích tzv. východního bloku.

Na obou stranách železné opony se architekti, urbanisté, sociologové a plánovači ptali, nakolik při navrhování zohledňovat hlas laické veřejnosti. Pro připravované číslo hledáme historické i teoretické příspěvky vztahující se k otázce, jak vlastně pracovala architektonická expertiza s uživateli a obyvateli staveb v socialistických zemích. Nakolik byli architekti a plánovači ochotní naslouchat hlasu lidu? Přispěl případný dialog k redefinování samotné profese architekta a posunům v názorech veřejnosti? Zajímají nás oficiální dobové průzkumy veřejného mínění či rozbory potřeb, přání a představ uživatelů architektury. Uvítáme ale i příspěvky o polooficiálních aktivitách, během nichž architekti spolupracovali přímo s konkrétními komunitami a často poprvé testovali metody architektonické participace. Chceme zjistit, nakolik sociologicko-architektonická expertiza ovlivnila bytové politiky socialistických států a v neposlední řadě také to, co z této expertizy přetrvalo po roce 1989. 

Jazyky: čeština, slovenština, angličtina

Termín zaslání abstraktů: 5. března 2021

Termín rozhodnutí o přijetí návrhů: 15. března 2021

Termín odevzdání hotových textů: 31. května 2021

Redakce ráda zodpoví dotazy ohledně vhodnosti zvoleného tématu či přístupu. Finální texty musí splňovat všechny parametry uvedené na webu v záložce „Sešit“ > „pro autory“ (https://databaze.vvp.avu.cz/sesit/pro-autory/).
Abstrakty zasílejte na e-mail: sesit.redakce@gmail.com 

Tematické číslo odborného recenzovaného časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny se tentokrát zaměřuje na aplikaci a reflexi marxistických přístupů k dějinám umění i samotnému umění. Hostující editorka Milena Bartlová vybrala do čísla na základě open-callu texty, které se k tématu přibližují z různých pozic.

Celé číslo uvádí studie, v níž sama editorka shrnula dosavadní marxistické koncepce dějin umění. Následuje studie Tomáše Hříbka o Karlu Teigem a jeho originálním marxistickém příspěvku k teorii architektury. Třetí recenzovaná studie pochází z pera polské historičky umění Agaty Pietrasik a přibližuje edukační strategie Muzea moderního umění v Lodži, které v letech 1935–1965 vedl Marian Minich; text je publikován v původním anglickém znění. V pořadí poslední studií je podrobný rozbor teorie aktu v československé fotografii 50. a 60. let, který sepsala Marianna Placáková. Číslo pak uzavírá recenze dvou knih zabývajících se uměním socialistické realismu na Slovensku; jedná se o Prerušenou pieseň Alexandry Kusé a Súmrak doby Bohunky Koklesové. Pro Sešit publikace zrecenzovaly Johana Lomová a Hana Buddeus.

Pavlína Morganová, Terezie Nekvindová, Dagmar Svatošová – 

Jak se výstavy výtvarného umění promítají do jeho psaných dějin? A jak by vypadaly dějiny českého umění druhé poloviny 20. století, pokud bychom se na ně dívali právě z tohoto pohledu? Zatímco tradičně bývají dějiny umění koncipovány jako dějiny stylů a zaměřují se na jednotlivé osobnosti a díla, v publikaci Výstava jako médium jsou pojímány z pohledu tzv. exhibition histories, které se na Západě na přelomu milénia staly novou uměnovědnou disciplínou. České umění druhé poloviny 20. století je tak představováno na pozadí přelomových výstav, které v letech 1957–1999 spoluformovaly jeho vývoj. Publikace na více než 1000 stranách rekonstruuje 60 pečlivě vybraných výstav, a to jak skrze texty, tak obrazovou dokumentaci. Výstava je v knize chápána jako autonomní formát kulturní produkce, ale zároveň i jako nástroj k prosazení určitých podob umění, jeho funkcí a veřejné legitimizace. Archiv rozdělený do pěti období uvádějí tři samostatné studie, které sledují metodologii aktuálního výstavního diskurzu, dějiny výstav a proměňující se institucionální podmínky vystavování daného období i dosud nezpracované téma autorů a organizátorů výstav, později označovaných jako kurátoři/kurátorky. Kniha přináší nové pohledy na dosavadní interpretace vývoje českého výtvarného umění po roce 1957. Přestože se zabývá historií, klade si otázky, které bezprostředně vycházejí z podoby současného umění a jeho aktuálních problémů.

VVP AVU, Akademie výtvarných umění v Praze, 2020

Grafická úprava Adéla Svobodová

Foto web Jiří Thýn

DPC 1.900,- Kč

Téma: není určeno, reflexe nedávného a současného umění
Jazyky: čeština, slovenština, angličtina
Termín zaslání textů v délce 15-25NS: 31. října 2020

podrobnosti najdete v přiloženém souboru, dotazy zasílejte na email redakce: sesit.redakce@gmail.com

call for papers_netema-2021